Vlastenec František Ringo Čech: jak vnímá současnost?
Při příležitosti vernisáže obrazů pacientů jsme se zeptali jejich tvůrce, F. R. Čecha, co se mu na dnešní společnosti líbí a naopak nelíbí?
Jak víte, odjakživa mám vztah ke svým Čechům. K Vlasti. K Jazyku českému. Těší mne, že o něj, a potažmo i o mou českou hru Dívčí válka, jest neustále veliký zájem. Vždyť tu válku bojujeme už 40 let! A pořád máme vyprodáno!
Naopak mne, jakožto milovníka Češtiny, velmi pohoršuje nadužívání vulgarismů, které se stalo, zejména v poslední době, běžné. Naše mateřština je vulgarismy zprzněna více, než kdy byla kněžna Libuše! (smích)
Ovšemže, výrazivo mrdat a prcat používám také ve svých hrách, avšak veskrze jako básnické obraty.
Dojatá Uschi též plakala a chtíc navodit atmosféru pro začátek výuky, zažertovala: "Was is das, psí ocas.„ - “Ja, ja,„ volali mladí Eritrejci: “Ocas ano, ale ten náš, né psí!" (smích)
„Rozbor větný si, schone madchen, strčte do těch svejch bílejch p-delí,“ zvolal Okavanga a vrazil do Uschi svůj černý pyj takovou silou, že jí vylezl konečníkem. „Au, au, né tak hluboko, ty ošklivý chlapče,“ prosila Uschi. Gerda upustila německo-eritrejský slovník a držíc se větve „Unter den Linden“, snažila se vyplivnout penis Mustafy Serengetiho, který jí natrhl koutky. (více na blesk.cz)
Nuž ale vraťme se k jazyku rodnému.
Víte, jak člověk stárne, choromyslnost postupuje a nakonec už nemyslí na nic jiného než na to mrdat a prcat. A do toho vám ty čuráci z ČEZu ještě zdražej elektriku! To už aby se z toho fakt jeden posral.
(děkujeme umělci za rozhovor a přejeme hodně úspěchů)