Z planety je hora špíny a ze západu se stala horda línejch nenažranejch prasat! Papež varuje lidstvo před kolapsem.
Papež František ve čtvrtek vydal encykliku o Obecné ochraně. Bohaté země, hlavně tedy USA by se podle hlavy římskokatolické církve měly zříct konzumní mašinerie. Řeč byla opravdu plamenná.
"Jste nenažraný vymaštěný prasata co už neví co by!", začal papež František zostra.
"Zajímá vás jen, abyste se dobře nažrali. Abyste si zaletěli letadlem na nějakou tu luxusní dovolenou do tropů, kde se dá dobře nažrat all-inclusive. Čumíte jak debili na televize, jste tlustý jak svině před porážkou, honíte si péra u porna a zůstává po vás jen hora bordelu! Žije se tu jak v Římě před kolapsem„, kritizuje papež naší “vyspělou" pakulturu.
Postmoderní umělce a kvantově postmoderní architekty označil papež za bezduché mazaly, co chtějí na svých bezduchých výtvorech udělat pořádnej vejvar. "Když vám umělec Piero Manzoni nasere do 90 konzerv hovna a má to pro lidi dnes cenu jedna konzerva 1-3miliony Kč tak to už jsme v úplný prdeli", rozčílil se na adresu umělců svatý otec.
Papež vyzval k „rozhodné akci“, „tady, teď a tam“ proti devastaci životního prostředí a globálnímu oteplování klimatu: "Všichni co takhle žijou si podříznou žíly nebo se oběsí! "Sice to na pár let vykolejí ekonomiku, ale výsledky budou dalekosáhlé. Konečně bude pokoj od těhle egoistickejch zmrdů.", zdůraznil.
Osmasedmdesátiletý papež prohlásil, že „krátkozraká mocenská politika“ ohrožuje už všechno. "Jsou to stejný sráči jako ti konzumenti, který je volí a co slibujou nemožné. A nedivte se, že vás Arabové nenávidí."
Prach dní, hedvábně hebký,
skryl bílé lebky do závoje,
prach dní, skelety sťatých
s pohledy svatých od orloje,
prach dní v pokřiku dlasků
skryl stopy svazků polosmyté,
prach dní zahladil stezku
s kameny stesku po zemi té, po zemi té.
Zem zrůd, koktavých zkratek,
svobodných matek, bezdětných vdov,
zem zrůd, zlomené vůle,
cizácké zvůle, siláckých slov,
zem zrůd, bezzubých dásní,
servilních básní, prolhaných knih,
zem zrůd, zpanštělých vozků,
zem zbabělých mozků a odvážných břich.
R: Do listů jív kyselý sníh zvolna se vpíjí,
nehybný čas rezavých trav, hubených žní,
vše jako dřív: lkající smích s ohnutou šíjí,
zlomený vaz skloněných hlav v lavině dní.
Čas hrůz, blábolu snobů,
znectěných hrobů, znectěných vět,
čas hrůz, bezlesých svahů,
najatých vrahů, popravčích čet,
čas hrůz, špíny a vředů,
omamných jedů, otrockých mas,
čas hrůz, vězničních dvorů,
znamení moru na dlouhý čas, na dlouhý čas.
Dny ztrát v noci tě budí,
propadlé hrudi ještě se dmou,
dny ztrát, drogy a pití,
ortely žití vyřčené tmou,
dny ztrát, reklamních šotů,
marného potu, zmarněných snah,
dny ztrát, sto hlasů ze sta,
dobrovolná gesta a povinný strach.
R:
Lze žít, jen abys přežil,
zatímco ze žil sají ti krev,
lze žít desítky roků
s holínkou v oku, jíst chleba z plev,
lze žít bez zdi a hrbů,
s malostí blbů nesoutěžit,
lze žít, se lží se měřit
a znovu vždy věřit, že i jinak lze žít.