Právo neposkytnout pomoc
Změny v občanském zákoníku přinesou novinku dosud v právu neznámou. Zákon bude nově znát Právo neposkytnout pomoc.
Aktuální legislativa občanům ukládá povinnost pomoct například při autonehodě a to bez vyjímky.
Má ale tato legislativa vůbec hlavu a patu? Zasvěcenci Slunečnímu Bohu ale ví, že takový zákon je zvrácený. Velmi zvrácený. Není náhodou souběh okolností a jistá drobná tragédie oním léčebným řezem v nemocném organismu společnosti?
Není právě prozřetelnost tím nejvyšším, tím nejmoudřejším, tím nejdokonalejším soudcem ?
Proč by měl člověk pomáhat? Možná jsou někdy situace, kdy pomůžeme kamarádovi, protože ho dobře známe a víme, že on pomůže nám, když budeme potřebovat. Ale nedává absolutní smysl pomoci například člověku, který se po silnici řítí naprosto nepřiměřenou rychlostí, chová se agresivně, nejeví známky bezvědomí a vylítne z cesty a rozbije se o strom. V takovém okamžiku můžeme neudělat nic a světu pomůžeme. Svou nečinností svět jednou provždy zbavíme psychicky nemocného člověka, závislého na vysoké rychlosti a plynovém pedálu svého ocelového oře. Ve vesnici i městě nám bude lépe, protože nebudeme muset poslouchat řev jeho vytuněného motoru a dýchat smrad jeho auta.
To samé platí pro lékaře. Jejich novodobá hippokratova přísaha je tak slepá. Tak slepá. Jak může mít lékař povinnost poskytnout pomoc nekolikanásobnému vrahovi a psychopatovi ? Není právě zdrženlivost v pomoci tím lékem, který tak zoufale chybí ?
Jak může obézní člověk s cukrovkou dostat pumpu za statisíce a přitom nedodržovat dietu? Lékař v takové situaci bude nově mít právo „Neposkytnout pomoc“ a nechat zemřít. Jak může být léčen kuřák na rakovinu plic a nepřestane kouřit ? To jsou jen střípky z mravní lhostejnosti a pokleslosti.
Lékař který by se ohrožoval sám na životě má svaté právo neposkytnout pomoc.
Všichni ktož uctívají Pravdu a Právo, tedy ti zasvěcenci Slunečnímu Bohu, nechť povstanou a zjednají pořádek každodenním uvážením své aktivity! Někdy stačí v sanitce tolik nešlapat na pedál plynu no a on to pacoš prostě nepřežije... Nebudeme přeci riskovat svůj vlastní život!
Okolnosti už dávno bijí na poplach. Lékaři umírají ve svých pracovnách na přepracování. A tak jasně vidíme, jak konáme zvráceně. Všichni jsme nakaženi Acedií do morku kostí.
Článek volně navazuje na Apokalypsu. Vše co se děje je v naprostém pořádku. S mírem v duši pozoruji sebezkázu. Pacientka zemře v nemocnici, když na ní spadne rentgen, lékařka zemře na pracovišti protože tak moc musí pomáhat, manažeři farmaceutických firem jsou na smrt nemocní. Jen houšť a větší kapky, ať to uvidí i ti největší zabedněnci. Ministrstvo smrti (zdravotnictví) blokuje zdraví prospěšné aktivity...
....
Originál přísahy.... Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k vyhnání plodu.
Zvláštní, že?